pokud chceš s SBénčit napišSEM
Mám novou zálibu-focení. A od teď bych se tady na blogu věnovala právě tomu. Začínám a budu ráda pokud mi do komentářů napíšete různé názory a připomínky. A byla bych moc vděčná tomu, kdo by mi pomohl s úpravou fotek v
Photoshopu. Taky sháním růzhnou inspiraci fotek, které jsou na nějaké téma. Pokud nějaké fotky máte a nevadilo by vám se o tom se mnou podělit, posílejte je na mail: betynka1993@seznam.cz, předmě: fotky na téma. Postupem času bych chtěla také zavést různé soutěže,co se focení týče, ale odměnu ještě promyslím, ale nejspíš odměna by byla formou fotky.

láska z autobusu:příběh kluka co se zamiloval!

30. července 2009 v 19:31 |  Bravo G!RL

KLUCI: Láska z autobusu! Příběh kluka, co se zamiloval...



Myslíš si, že jen ty neumíš naznačit klukovi, co k němu tajně cítíš? Omyl! Girl! se podařilo vysondovat část deníku od fakt upřímného kluka, který si zapisoval den po dni, jak se ze sebe snažil vykoktat pozvánku na rande! Prý je to pro něj normálně brnkačka, ale protože se tentokrát asi zamiloval, šlo mu to fakt ztuha. Nakoukni do jeho deníku a odhalíš, že i kluci mají trému!


Láska z autobusu

Tuhle sexy kost jsem nedávno potkal v autobusu. Než začaly prázdniny, jezdili jsme spolu do školy a odpoledne zase zpátky. Jmenuje se Zuzka. Vím to, protože jsem slyšel, jak to za ní pokřikovala jedna praštěná kámoška. Hned jsem si to zapamatoval. Ta holka si sedla vždycky dozadu do autobusu, poslouchala muziku a koukala z okénka. Bohužel, JEN z okénka, ale nikdy ne na mě. Myslím, že ani nezaregistrovala moji existenci. Zato ona pro mě existovala hned dvakrát - jednou ve skutečnosti a podruhé v mé fantazii, ve které spolu chodíme, podnikáme výlety a mazlíme se... Realita je však jiná. Prázdniny mi všechno pokazily! Když byla škola, měl jsem jistotu, že ji potkám každý všední den a budu o ní aspoň snít. Jenže dřív vysněné dva měsíce léta se rázem proměnily v katastrofu! Přitom jsem se na léto tolik těšil! Ostatně, asi jako každý "normální" člověk... Trouba, jako jsem já, se však zamiloval v tu úplně nejmíň vhodnou dobu. Rozhodl jsem se ale, že to určitě nevzdám, Zuzku někde vystopuju, pak se "pochlapím" a pozvu ji na rande!

První den plánu

Potřebuju najít místo, kde Zuzku vůbec potkám, to je základ. Jen doufám, že neodjela třeba na tábor. To bych musel svůj plán odložit na neurčito... Štěstí se však na mě usmálo! Jel jsem autobusem na "povinnou" rodinnou návštěvu k babičce a na zastávce stála Zuzka!!! Měla letní kraťásky, sportovní tílko, na očích černé sluneční brýle a moc jí to slušelo... Kvůli brýlím jsem jí ale neviděl do očí, a tak jsem nevěděl, jestli se na mě kouká, nebo ne. Kam asi jede? pomyslel jsem si. Snad ne někam daleko a hlavně, aby ne na dlouho! V batohu jí začal zvonit mobil. Podařilo se mi za slechnout alespoň kousek jejího roz hovoru. Říkala, že neví, kolik bude mít dnes práce, ale že snad kolem šesté hodiny bude zpátky doma a psa vyvenčí. Málem jsem vykřikl nahlas radostí! To je přece jasné - má na červenec smluvenou brigádu, takže mi nikam neujede a navíc to vypadá, že ještě chvíli bude muset tímhle autobusem pravidelně jezdit. Super!


Starší má přednost!

Takhle by to dál nešlo. Nemůžu každý den jen jezdit autobusem sem a tam. Navíc, co když se mě při rozhovoru (pokud k němu vůbec dojde!) zeptá, kam jezdím já? Měl bych se na to lépe připravit. Ráno se Zuzky zeptám, jestli má vedle sebe volno, a pak si přisednu. Normálně Zuzce řeknu, že si ji pamatuju od vidění ze školy, a hovor se už pak rozproudí sám a bude to OK. Nejsem přece dřevo! Mám to! Kdyby něco, jedu s kámošem na koupák. Prima! Hrnu se do autobusu hned za ní, ale omylem jsem se na Zuzku nalepil asi moc, protože si instinktivně chytla kabelku a dala si ji před sebe. Teď vypadám jako zloděj! Tohle nezačíná dobře, ale co, nebudu házet "flintu do žita"! Odvážně jsem si sedl vedle ní, ale v tu chvíli mi někdo poklepal na rameno. Děda o holi si brousil zuby na mé místo! Otráveně se zvedám a je mi jasné, že dnes už se mezi námi nic nestane...

Domácí úkol: zjistit její brigádu

Zuzka se posadila jako vždycky na své místo dozadu k okénku. Sedl jsem si za ni. Říkal jsem si, že na to půjdu pomalu, a taky by to chtělo, aby si mě nejdřív vůbec všimla, což se ještě pořád nestalo! Celou cestu jsem ji v autobuse pozoroval, a když pak vystoupila, ještě jsem šel pár metrů za ní. Nejdříve jsem zvažoval, že ji doběhnu, ale nakonec jsem se rozhodl zůstat u své "pozorovací" taktiky. Taky jsem potřeboval zjistit, kde má tu svou brigádku. Třeba to totiž bude nějaké "veřejné místo" (například koupák) a mohl bych se tam s ní dát do řeči snadněji než v autobusu... Plán mi však nechtěně zhatila jedna stará paní, která mě zastavila a ptala se na jednu ulici... Než jsem však stihl "setřást" stařenku, Zuzka byla pryč. Nevím, třeba je to tak lepší. To poslední, co totiž chci, je, abych vypadal jako nějaký šmírák, nebo dokonce úchylák, a to by si o mně mohla docela snadno pomyslet, kdyby si všimla, jak si to celou cestu šinu rovnou za ní...

Velký pátek!

"Pátek bude den D!" říkám si ráno před zrcadlem. Zuzanku jsem zahlédl na zastávce už z dálky! Evidentně si mě všimla, a dokonce mi s nesmělým úsměvem kývla na mé vykoktané "ahoj"! Vyvíjí se to fantasticky! Teď si jen musím dodat kuráž. Nezaváhám a opět nastoupím hned za ní. V duchu se ještě stihnu pomodlit, aby mě zase nezvedl z místa nějaký důchodce... Dnes už musím sedět u ní! Přisedl jsem si, ale neuniklo mi, že mě tentokrát i ona pozoruje. Dodalo mi to odvahy, a tak jsem se ihned nadechl k hovoru. Jenže mi při tom nečekaně vypadla slova, selhal mi hlas i myšlenka a já se zmohl jen na trapné hlasité odkašlání...


"Tak co, mladej?!"

Nevyhlížím autobus jako všichni dospělí, kteří se potřebují dostat včas do práce, ale střílím pohledem z místa na místo v naději, že zahlédnu Zuzku. Jenže ta nikde! Napadlo mě, že jestli onemocněla, jsem fakticky v háji. Bez ní do autobusu asi nenastoupím. Proč taky? Ale třeba jen zaspala. "Tak co, mladej, jedeš, nebo ne?" Hlas obtloustlého řidiče mě vytrhl z rozjímání fakt dokonale a s omluvou si zasněně nastoupím. Proboha, vždyť ani nevím, kam jedu! Já jsem snad z té lásky opravdu zešílel! Po cestě si tedy alespoň vymýšlím plán na další den. Hlavně, aby Zuzka vůbec přišla! Co když už brigáda skončila a ujela mi už opravdu někam na prázdniny? Jsem z toho fakt nervózní, ale snažím se neztrácet naději...

Vezmeš si mě?

Podruhé už jsem nezaváhal a vychrlil jsem ze sebe: "Jedeš někam na prázdniny?" Zuzka se na mě pře kvapeně podívala, vyndala si sluchátka z uší a zeptala se, na co že jsem se to ptal. O něco pomaleji jsem zopakoval otázku a ona s klidem odpověděla: "Zítra odjíždím s rodiči k moři. Proč se ptáš?" Potřeboval jsem rychle zareagovat, být pohotový a vtipný! Najednou ze mě vyletělo: "A vezmeš si mě?" (Jo, vážně ze mě tohle vypadlo!!!) Začal jsem se do toho zamotávat stále víc. "Myslel jsem, jestli bys mě nevzala s sebou. Ne, jestli si mě vezmeš..." Ztrácel jsem půdu pod nohama a Zuzka pořád mlčela! Posmutněl jsem: "Víš co, zapomeň na to..." Jenže pak se stalo něco, co by mě nenapadlo ani v mé šílené fantazii. Chviku si mě prohlížela a pak se rozzářila: "Možná si tě vezmu. Teda pokud budeš ochotný ještě pár let počkat." Asi po dvou vteřinách mlčení jsme oba vybuchli v záchvat smíchu!!!

Aby se nerozplynula...

Doprovodil jsem Zuzku k brance firmy, kam chodila brigádničit. Cestou jsme si povídali o všem možném a smáli se. Chtěl jsem jí dát pusu na rozloučenou, ale neodvážil jsem se. Bál jsem se, že něco pokazím, polekám ji nebo že Zuzku políbím a rozplyne se! Já vím, že je to ulítlá představa, ale v ten okamžik jsem to tak cítil. Když jsem od ní odcházel, ještě jsem trapně zakopl! Otočil jsem se na ni s plachým úsměvem a ona se znovu rozesmála. Potom za mnou nečekaně zavolala: "Honzo, až se vrátím ze Španělska, mám zase na celý týden domluvenou brigádu, tak doufám, že nebudu jezdit autobusem sama..." Pak se usmála. Na to jsem měl jedinou odpověď: "Ani nevíš, jak moc rád budu jezdit s tebou!" Srdíčko mi zaplesalo radostí...



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama