pokud chceš s SBénčit napišSEM
Mám novou zálibu-focení. A od teď bych se tady na blogu věnovala právě tomu. Začínám a budu ráda pokud mi do komentářů napíšete různé názory a připomínky. A byla bych moc vděčná tomu, kdo by mi pomohl s úpravou fotek v
Photoshopu. Taky sháním růzhnou inspiraci fotek, které jsou na nějaké téma. Pokud nějaké fotky máte a nevadilo by vám se o tom se mnou podělit, posílejte je na mail: betynka1993@seznam.cz, předmě: fotky na téma. Postupem času bych chtěla také zavést různé soutěže,co se focení týče, ale odměnu ještě promyslím, ale nejspíš odměna by byla formou fotky.

Tvůj příběh: Prášky na hubnutí mě málem zabily

14. srpna 2009 v 21:48 |  DÍVKA

Tvůj příběh: Prášky na hubnutí mě málem zabily

Tvůj příběh: Prášky na hubnutí mě málem zabily - foto
"Byla jsem jak v tranzu," říká Klára. "Vždycky jsem si přála zhubnout a najednou tu byly ty tabletky. Po 2 měsících ale přišel kolaps."
Depky kvůli mým špekům se se mnou táhly už od první třídy. Spolužáci na mě nepokřikovali jinak než tlusťoško a moje jméno už snad ani neznali. Kolik polšťářů jsem kvůli tomu probrečela, to snad ani nejde spočítat. Když jsem nastoupila do prváku na střední, bylo to o trochu lepší. Sice jsem občas zaslechla holky, jak někoho řeší, že by mohla zhubnout (koho asi?!?), ale věděla jsem, že může být hůř. Dokonce jsem si našla i kámošku Inku, která moji postavu absolutně neřešila. Nebyla totiž o moc štíhlejší. Společně jsme nadávaly na naše sádelnatý zadky a pokaždé zkoušely jinou dietu. Přiznávám, že jsem nikdy nevydržela moc dlouho... Narozdíl od Inky. Když jsme si koupily permici do posilky, byla jsem tam asi dvakrát, ale ona chodila pravidelně. Po půl roce už na ní bylo i znát, že dost kilo shodila, a já pořád nic! Stále jsem čekala na nějaký zázrak. Představovala jsem si, jak najednou zhubnu, Roman (můj idol) se do mě zamiluje a já budu konečně šťastná. Jenže už jsem byla ve třeťáku a zázrak pořád nikde!

Ty zázračné tabletky jsem musela mít!
Holky mezi sebou probíraly svoje milostný zážitky a mě mezi sebe nebraly. Aby ne, vždyť jsem jim neměla co říct! Byla jsem odporná sama sobě, natož nějakému klukovi... A pak opravdu přišel. Zázrak v podobě senzačního inzerátu na internetu. Zázrak, co mě málem zabil! Nějaký "doktor" v něm nabízel zázračné tabletky na hubnutí. Za týden pět kilo dole - to byla podle něj samozřejmost. Byla jsem jako v tranzu!

Hubla jsem dál
Za tři týdny jsem z devadesáti kil zhubla na sedmdesát , a to bez jakéhokoli otravného cvičení. Nadšení mi kazily jen stále častější křeče v břiše. Toho si nešlo nevšimnout, a tak začly doma výslechy. Vymluvila jsem se na menstruaci (i když jsem ji ten měsíc vůbec nedostala). Že se se mnou něco děje si všimla i Inka. Té jsem řekla pravdu a s nadšením jí ukázala, jaký pokrok jsem udělala. Řekla mi, že jsem cvok a ať s tím okamžitě přestanu. Byla jsem si tehdy jistá, že mi závidí, a tak jsme se děsně pohádaly. Po dvou měsících jsem shodila víc než čtyřicet kilo a skoro nepotřebovala jíst.

Prý jsem mohla klidně umřít
To pondělí jsem chtěla do školy vyrazit v minisukni a přiléhavém tričku, ale nedošla jsem tam. Zkolabovala jsem doma v koupelně. V ukrutných křečích mě naši odvezli do nemocnice. Okamžitě mě hospitalizovali. Zjistili u mě celkové selhání organismu a totálně rozpadlou slinivku břišní - zůstala jen část. Prý jsem mohla umřít. Nasadili mi umělou výživu, protože jsem nebyla schopná jíst. To mě později museli znovu naučit. Dnes už jsem na tom o hodně líp. Sice musím držet dietu, kvůli slinivce, ale sama se najím. Bohužel i znovu přibírám - dostavil se jo-jo efekt. Sen o dokonalé postavě se rozplynul, ale já to neřeším..Jsem ráda, že žiju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama